Starověk

Některé prameny říkají, že první opravdové pánské náhrdelníky vyrobili Keltové. Keltové, kteří vládli v Irsku, byli mistři kovových řemesel. Když se pánské náhrdelníky staly populární z pohledu módy, začali Keltové také vyrábět ozdobné šperky a brnění (nejčastěji ze zlata a stříbra). Keltové obecně nosili šperky, které označovaly moc, bohatství a postavení (obdobně jako tomu bylo u antických kultur).

V případě antického Řecka nosili lidé na hlavách věnce, stejně jako kolem ramen. Květy a listy v těchto ozdobých obvykle představovaly boha. Například uctívači boha vína Dionýsa často nosili vinnou révu. Tento typ artefaktů byl navíc používán k označení vojenského hodnocení (stejně tak i bohatství a moci).

Středověk

Středověk přinesl začátek rozlišování mezi pánskými a dámskými řetízky. Nejprve byl tento trend jednoznačně nastaven ve prospěch mužů! Stejně jako v dobách Řeků a Keltů se šperky používaly k předvedení bohatství a moci. Muži nosili korunky, žezla, brože a podobně. Drahokamy byly použity k zdobení šperků. Ve středověku se postupně začaly dostávat do popředí více stylizované šperky mnohdy připomínající pánské řetízky. Některé nesly pečeť rodiny nebo domu, kterému byli jeho nositelé věrní. Vyšší třída používala zpravidla řetízky ze zlata a stříbra, zatímco nižší třída se spokojila s bronzem a mědí.

Počátky moderních dějin

Po konci středověké éry se šperky stávaly ještě více stylizovanými. Nejčastěji se jednalo o prsteny, náušnice, dámské a pánské řetízky, a podobně. Co se týká konstrukce, stávaly se šperky také složitější. Například drahokamy, které byly do té doby leštěny, byly nyní broušeny.

Řetízek se spirálovitými očky Dvoubarevný zlatý řetízek Řetízek z oceli

Návrháři také hledali minulé trendy – římskou, řeckou a další kulturu – a hledali inspiraci pro příběhy, které mají jimi vyrobené šperky ztělesňovat.

Průmyslová revoluce učinila šperky dostupnějšími, takže lidé všech tříd mohli předvést svou lásku ke zlatu, stříbru a jinému vzácnému klenotnickému materiálu.

Od té doby se pozornost přesunula z pohledu do minulosti k pohledu do budoucnosti – k prozkoumání zajímavých tvarů a vymýšlení nových. Jedná se o trend, který pokračuje dodnes.